Záběhlice

Zdroj: Almanach okresu Praha XIII.

Jméno Záběhlice čte se v základní listině kapituly Vyšehradské od r. 1088, jíž darováno zde jedno popluží se dvěma zvoníky Rašicou a Chotěnem. R. 1228 náleželo některé zboží v Záběhlicích klášteru sv. Jiří na hradě Pražském. Jinde je psáno: Výše Vršovic, na potoku Botiči za Michlí, vsí kláštera Břevnovského, náležely dvory v Záběhlicích a v Práči r. 1357 a snad již dříve Reinbotovi Goldnerovi, otci Mikuláše Goldnera. Darováním od něho před smrtí v r. 1363 dostaly se obě vesnice zeti jeho Matěji od Věže z rodu Velfloviců. Jan Náz, nejstarší syn pražského Jindřicha Náze, doktor obojího práva, duchovního i římského, r. 1403 byl již kanovníkem pražským, r. 1404 farářem v Záběhlicích; konečně oltářníkem na Horách Kutných. Nepochybně však úřadů těch nespravoval, ale hleděl si více služby dvorské. Účastnil se jednání koncilia kostnického a stal se biskupem kostnickým. V srpnu 1408 byl král Václav v Záběhlicích dvorem, nevíme z jaké příhody. Císař Zikmund zapsal 24. října 1436 Mikuláši Zajícovi z Hasenburka i dědicům jeho "tvrz Záběhlice i ves tudíž".

Velkostatkář Václav Černý

Od r. 1557 držel Záběhlice apelační rada Jan Bezdružický z Kolovrat, potom Esthera Mitrovská, rozena Lažanská z Bukové a Adam Frant. Lažanský z Bukové. Počátkem XVIII. století měl Záběhlice Mikuláš Bzenský z Prorubn, po něm dcera Anna Veronika, provdaná za Václava Radeckého z Radče. Syn její Václav Hynek r. 1783 Záběhlice prodal svob. p. Svihovi (Swicha). R. 1801 dostaly se dědictvím hr. Marii Anně Thunové roz. Kolovratové, po níž následovali Jan a Františka, manželé Donátovi, 1804 František Kolisko a Vavřinec Langer, 1813 Jakub svob. p. Wimmer, 1817 svob. p. Adlan, 1826 Dr. Jan Kaňka, 1827 Moric Zdekauer hrabě Jáchym Trautmannsdorfu. Od jeho dědiček Terezie provdané Wirdšperkové a Adély koupil Záběhlice r. 1841 Karel Korb, rytíř z Weidenheimu, od nějž zakoupil je pak nynější majitel p. František Černý.

Když v roce 1907 kupoval pan Václav Černý záběhlický zámeček s dvorem, byla to zanedbaná, sešlá ruina. Pan Černý nelitoval nákladu a vytvořil z něj opravdu královský klenot. Nad krásou a vkusném řešení zámecké zahrady žasnou i naši nejpovolanější odborníci. Za světové války byli zde několikráte ubytováni různí vysocí hodnostáři vojenští. V komnatách zámečku nalézají se řady uměleckých sbírek i nejcennější originály světových mistrů.